Už nelze déle –

Pavel Sula

Už nelze déle –
Už nelze déle – k smíchu tvář se stáhla, a v hrdle výsměch šílený se dusí. Je marno rysům vážné formy těsnat, by nepřišly ty davy do konfusí. Už nelze déle utajit své smíchy, a marný kašel, odvrácení tváře, ta komedie příliš se mi hnusí a příliš odporně se hraje u oltáře. Už nelze déle, ven je třeba vyjít a někde za zdí rozesmát se suše nad bídou šosáků, nad bídou lidstva – tak prudce vysmát se, tak hlučně, z duše – 22