Vilagoš.

Vincenc Furch

Vidíte tam onu horu Nad krajinou strmící? – Jak mdlý obr odpočívá A do krajiny se dívá Tam hrad v rumech ležící. Jsou to zbytky Vilagoše, Hradu druhdy slavného On z mrtvých nepovstane tisíckrát nad ním zplane Světlo slunce nového. Sovy, vrány a krkavci Mají nyní stánek v něm A v půlnocí v jeho síni Budějí se mrtvých stíny V pustém hradě rozpadlém. Zříceniny Vilagošské Mutně dolů hlídají Jak dojaté smrtným bolem; Vesele však ejhle kolem Háje, louky zkvítají. Pod rozpadlým starým hradem Otvírá se rovina Jako přichystaná k boji Tam na poli ejhle stojí Neúhledná dědina. Jmenuje se jako zámek, Světoznámý název Maďar jméno to proklíná Na rovině se vypíná Tam ohromná mohyla. – – na pole Vilagošské Vede Görgey houfy své Tam je osud očekává, Mohylu tam vykopává Republice Maďarské. Osud ve podobě Rusů Zamezil jim cestu tam, Jako mlhy, jenž je kryly A se nyní rozdělily Tak kryl jejich duše klam. Klam, že nové slunce vstalo Nad Uherskou otčinou, A že neuhasne více, A že všechny jiné svíce Sblednou před tou jedinou. Klam ten nyní je opouští, Jejich slunce shasíná Hle severní strašná záře Padá jim na bledé tváře Hrana zvučet počíná. Na poli u Vilagoše Orel let svůj dokonal: Arthur Görgey, vůdce smělý, Rychlonohý, mlhoskvělý Vojsku ruskému se vzdal. Hle korouhve trojbarevné Klanějí se před Rusem Hle od štěstí opuštěná V prachu leží přemožená Přepyšná Maďarská zem. Mnohý husar koně svého Vlastní rukou zastřelil; Nastalo, ach! bědování Mnohý sám si ve zoufání Smrtnou ránu zasadil. Na poli u Vilagoše Pohřební zvon bije Volá Maďar ve zoufání: Finis Hungariae!“ Ozbrojený velký průvod Mrtvolu provází Do hlubiny tam ji klade, A zem na ni hází. Kvil se budí v šírém kraji, Pohřební zvon bije Volá Maďar ve zoufání: Finis Hungariae!“ – Naříkání žen to není To kvil bohatýrů, Jenžto tratí při své lásce Naději a víru. Žhavá láska nekonečná Posavad v nich hoří Bez naděje a bez víry Ó jak láska moří! Na poli u Vilagoše Pohřební zvon bije Volá Maďar ve zoufání: Finis Hungariae!“ –

Patří do shluku

polák, polský, maďar, maďarský, uhersko, srb, uherský, varšava, rus, polsko

73. báseň z celkových 288

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Přepadnutí. (Vincenc Furch)
  2. Boj u Grochova. (Vincenc Furch)
  3. Příchod Rusů. (Vincenc Furch)
  4. Kosa polská. (Vincenc Furch)
  5. Dumka. (Vincenc Furch)
  6. Orlí stráž. (Karel Dostál-Lutinov)
  7. Černý rytíř. (Vincenc Furch)
  8. Koliština. (Vincenc Furch)
  9. Republika Maďarská. (Vincenc Furch)
  10. Chlopicki. (Vincenc Furch)