Já krajem šel, kde slunce juž se sklání

Jiřík Luděk Moravský

Já krajem šel, kde slunce juž se sklání a rudé v záplavách kde hasne. Kol mlčel les, les smutný k zadumání, ten tichý les, kde sladce se nám snilo. Ty se mnou šlo jsi, milé dítě krásné, a já se smál – však uvnitř k pláči bylo, leč raděj sám jsem všechno ve svých ňadrech nes. Ty's snila – snila, tolik se ti zdálo, že's nevěděla, jak je smutný les, kde spolu jdem a co tu štěstí málo...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

51. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Všecko. (Karel Červinka)
  2. KALNÝ DEN (Viktor Dyk)
  3. Vzpomínka. (Adolf Brabec)
  4. LETNÍ VEČER. (Louis Křikava)
  5. CESTA LESEM. (Adolf Heyduk)
  6. PÍSEŇ O KONCI ČESKÉHO KRÁLOVSTVÍ (Antonín Sova)
  7. Když všecko odkvetlo... (Antonín Sova)
  8. Je ticho kolem... (Bohuslav Květ)
  9. Dojem z cest. (Bohdan Kaminský)
  10. ÚPADEK RODU. (Emanuel z Čenkova)