Píseň.

Karel Dewetter

Píseň.
Vždy vzpomínám si na tě z jitra, kdy růže v perlách procitá, a zdá se mi z jejího nitra, že úsměv tvůj mi prosvitá,prosvitá. A vzpomínám si, háj kdy tmavý v mé dumy tajně šelestí, a zdá se mi, že kolem hlavy zní dávná píseň o štěstí. A vzpomínám si na tě, v mraku když první hvězdu uzřím vzplát – a zdá se mi, že ve tvém zraku já vídal ji tak častokrát. A naposled, když v čelo dumné mě v spánku zlíbá anděl můj; mně zdá se, že kdys býval u mne, a že to nyní stín je tvůj. 40