LOVCOVA PÍSEŇ.
Za čapkou péro – hola, hoj,
v les, pod zelenou spěl jsem chvoj –
já o bílé tu lani snil,
jíž milence bych ulovil –
Ha, ukrývej se dnesdnes, jak chceš,
mně, laňko bílábílá, neujdeš!
20
Já houštím dral se, hola, hoj,
kde stezka je, kde šuměl zdroj,
a v šeru náhle za křovím
cos’ bílého se mihnout zřím –
to bílá laň – jíž stavím krok –
ne – milenka má, s ní můj sok.
Miř dobře, lovče – hola, hoj –
Jak zmije syčel šíp můj v chvoj –
a v bílá, nahá ňadra kles –
z nichž poslední se výkřik nes...
Les hučel – kdes křik krkavec.
Dnes bílou laň jsem lapil přec!
21