ANDANTE.

Karel Babánek

To zvuky dávné as již písně tklivé mně k sluchu dolétly, té písně snivé, a tichem večera tak smutně lkaly – mně pláčem duše se ty tóny zdály. A tiše, nesměle se vzduchem nesly, pak zmlkly na chvíli – snad ruce klesly, ty ruce bledé, voskové jak – v snění, když hlava klesá v citů rozechvění. Ty tóny slyším, vítr kol jak táhne, a do strun harfy jak, když ruka sáhne, mou duši rozechvěly – tak smutné, tklivé, té písně dávné as, neznámé, snivé.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

12. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. IV. Kytara. (Jiří Karásek)
  2. Pod topoly. (Jaroslav Vrchlický)
  3. PROZPĚVEM. (Čechoslav Ostravický)
  4. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  5. XVIII. Oh! jak rád si vycházím v noci stín (Gustav Pfleger Moravský)
  6. KDY DUŠE MÁ – (Karel Babánek)
  7. POHÁDKA (Otokar Fischer)
  8. VÁNOČNÍ PÍSNĚ (Xaver Dvořák)
  9. Je ticho kolem – (Xaver Dvořák)
  10. DNY JDOU – – (Vladimír Frída)