XX. Blesk rozčísnul ten dub až do kořene.

František Leubner

Blesk rozčísnul ten dub až do kořene. Kmen – kostra ztýřelá a větví suché hnáty ční ramen pahýly co trlic prázdné kláty; chrast zakrslý k nim zdola chudě žene. Rzí rudou větrá skoba v prasklé kůře kmene; dřív na ní v samotě snil obraz svatý, ten bouří oderván, i květy věnců sváty, kde nyní na modlitbu nikdo nevzpomene, ač klekátko se viklá nad vydutou hrčí. Dub statný hromům dřív se klidem čela rouhal, teď bojácně a zlomen před blesky se krčí. Ač do velebných vrásek lysé čelo nutí, vzdech z hrudi schřadle šelestí v dum mrazném zavanutí, leč není již to modlitby hlas tichý důvěřivé, toť stýskání bab modlen pověrčivé, jimž v hrudi hřebem rezivým strach skonu trčí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

301. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Bořek. (Antal Stašek)
  2. Na rychtě. (Adolf Heyduk)
  3. VARHANY. (Jaroslav Haasz)
  4. G. Leopardi. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Les po bouři. (Adolf Heyduk)
  6. Oblaka. (Viktor Dyk)
  7. christos voskres (Stanislav Kostka Neumann)
  8. VYHNANEC (Arnošt Procházka)
  9. Cherubové nad žalářem. (Irma Geisslová)
  10. CHATRČ CIVÍ K MODRÉ OBLOZE. (Antonín Sova)