IX. Kde táta náš píval z hubatek,

František Leubner

Kde táta náš píval z hubatek, my z náprstků srkáme tence, kdy zavýskal on si s důstatek, my vzdycháme při střídmé sklence. Ach osudu tvrdý opatek nám kvetoucí rozdupal věnce, a hoře nás vede na zmatek, pak s kosou již tušíme žence – – Nám v života drsné vinici jen trpká vždy dozrává pravda, ať v moudrosti víno kvasící, – smrť k stáru nám poctu jim zavdá... To moudrosti víno! Zvolna se kvasí, pak v nejlepším – Smrtka svíčku nám zhasí...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

pivo, víno, mok, pít, sklenka, sklenice, pohár, sud, číše, vypít

51. báseň z celkových 715

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PIJÁCKÉ (Jaroslav Vrchlický)
  2. Pospolitá. (Matěj Havelka)
  3. BABA STAROST. (Adolf Heyduk)
  4. PIJÁCKÁ. (Jan Opolský)
  5. Opatovická legenda. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Ananké. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Pekelné víno. (Jaroslav Vrchlický)
  8. XV. ODBYTÝ. (František Ladislav Čelakovský)
  9. Mé víno je tak ohnivé! (Jan Neruda)
  10. Znám starý citát ten – „Kvas kalí se a bouří, (Jaroslav Vrchlický)