XX. Aj hory, hory, což jste zasmušeny,

František Leubner

Aj hory, hory, což jste zasmušeny, když na vás mlha padala! Jak chorých babek skuhraly jste steny, co zlá by dna jim údy lámala. Teď na hlavy jste vzaly bílé pleny, v sluj zavřely kdes Hejhala, jak moudré Vědy sníte zamlčeny, jimž tíží skráně sněhu zavála. Po smutcích vybouřených jasná čela v klid povznášíte oblohy, hvězd jiskřících jde kolem dráha skvělá nad nocí hluchých sen a mátohy – Oj chtěl bych, duše kvil a poklid jednou slov smírných zmrazit čisté ve slohy!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

628. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V podzimních mlhách. (Rudolf Pokorný)
  2. POD SNĚHEM. (Alois Škampa)
  3. SETKÁNÍ (Otokar Fischer)
  4. MÍR. (Karel Leger)
  5. XVII. SNÍH. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Smrť. (Alois Škampa)
  7. Vločky jdou (Stanislav Kostka Neumann)
  8. Zimní noci. (Rudolf Bort)
  9. Sirotek. (Jan Ježek)
  10. 58. V těch prsou jako v pustině – (Josef Kuchař)