Z PODZIMNÍCH VEČERŮ.

Irma Geisslová

Ta noční dál tak chmurná, zamlžená, hvězd oko zlaté v mračném závoji, z nějž chvílemi jen paprsk luny skane a v doubravě se věsí na chvojí. Já dívám se v noc oknem osamělým, tma v jizbě, lampu shasla vichřice, sním o štěstí – a zatím na skle smývá vzdech touhy žhavý ledné kytice. Kol tma, jen chvílí po stropě a stěnách svit luceren se oknem objeví, zde ticho, z venčí meluzina hvízdá své neskonale smutné nápěvy. Jim naslouchám, a ozvěna lká v duši, až novou písní rtem mým vyproudí; leč srdci mému tak je bolno při tom jak plavcovi, kdy mořem zabloudí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

171. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. OTVÍRÁM OKNO. (Karel Červinka)
  2. Bílý holub. (Jaroslav Vrchlický)
  3. OSVĚTLENÁ OKNA (Bohdan Kaminský)
  4. Motiv z Hradčan. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Ze zápisků zapomenutého. (Ferdinand Tomek)
  6. SONETY ZVÍKOVSKÉ. (Antonín Klášterský)
  7. DŮM SLEPCŮ. (Antonín Klášterský)
  8. Strach. (Boleslav L. Černý)
  9. Kyvadlo. (Antonín Klášterský)
  10. NA HRADČANECH. (Karel Václav Rais)