Písně letní.

Irma Geisslová

Zpíval hošík smavolící u žita na poli: „Proč pak bych si nezazpíval, když mne nic nebolí? Žádný na mne nežaluje, nikoho nezlobím – oj, jak rád si písničkami volný čas vyzdobím!“ Větérek honí se v políčku, rozdechnul poupátko v kytičku, na bujné, mladistvé obilí hebcí se sletují motýli. Celý svět v rozkošném obrázku – přec bych jej nevzala za lásku, jež v srdci matčině hořívá a stálým jarem nás zahřívá!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

226. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NEVĚRNÁ (Otokar Fischer)
  2. Milující dívka. (Václav Antonín Crha)
  3. Z violek. (Irma Geisslová)
  4. SLUNÍČKO. (Jaroslav Vrchlický)
  5. KRÁSA SVĚTA. (Václav Jaromír Picek)
  6. Vzdechnutí. (Adolf Heyduk)
  7. VZDECH. (Adolf Brabec)
  8. PROZRAZENÁ MILENKA. (Václav Jaromír Picek)
  9. Jarý život. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  10. Byl jsem jak větévka bez květů (Jiřík Luděk Moravský)