Z tmy schodů závratných když uvítal jsem světlo(J6f)
jen v růžích západu už v tiché dálce kvetlo(J6f)
a pohled ve město na věži uchystaný(J6f)
už soumrakem se kryl jenž šetřil pouze brány(J6f)
a budov pyšnějších změť štítů v starém kroji(J6f)
se vkusem nových dob jež válčí v tuhém boji(J6f)
a všude s jiných stran kde přetnut ulicemi(J6f)
krov domů prejzový pod soumrak stoupal němý(J6f)
jak roztříštěných vln když řada bloudí v moři(J6f)
tu k nebi vzepnutá tu v černý kout se boří(J6f)
tak zrakům jevil se a právě jak ty pěny(J6f)
svůj mnohý výběžek měl nachem ověnčený(J6f)
Pod věží náměstí se táhne v čtverci širém(J6f)
tam vlna života se ještě vzpjala vírem(J6f)
než usne za krátko tam lid se míhá drobný(J6f)
Leč z toho obrazu chrám gotický a zdobný(J6f)
skryl celý pestrý kus v své zdivo s ozdob květem(J6f)
k mým očím obrácen své střechy ostrým hřbetem(J6f)
k dáli za město když toužily mé oči(J6f)
hle pláně viděl jsem v nich silnice se točí(J6f)
ty jedny do dálky se v zlatých polích vlekou(J6f)
svlaženy potokem tam jasnotokou řekou(J6f)
ty druhé na lesy a na hory se vzpnuly(J6f)
k jichž ňadrům ohromným se útlé vísky tulí(J6f)
A na těch prostorech báň nebes podepřena(J6f)
tak byla lahodna a krásna jako žena(J6f)
ve svatém mlčení a v blankytovém plášti(J6f)
jejž nízko pode mnou ve tiché třísnil zášti(J6f)
dým z dílen za městem kde dělník v tvrdé pěsti(J6f)
má skutky titánů však skoro nejmíň štěstí(J6f)
Už hvězdy sedly si na strmých výšin krovy(J6f)
a měsíc zkalený květ nebes oranžový(J6f)
tam svítil truchlivě neb ještě paprsk němý(J6f)
se nerozhořel v něm by v světlo oděl zemi(J6f)
jen v modru nade mnou se zradil slabým svitem(J6f)
u špice gotické ve vzduchu mlhovitém(J6f)
kam vzhůru pohledět mi větrů váda slepá(J6f)
v čas každý bránila a závrať velkolepá(J6f)
V té tiché výšině kde mimovolně vsahá(J6f)
do duše svatý mír a jakýs odlesk blaha(J6f)
jen krásy čistý vděk v tvou číši duše splyne(J6f)
Ó spij se vínem tím čas pokavad ti kyne(J6f)
Zde volno volno tak Klid všude ztracen sluchu(J6f)
sem hlahol člověka se nedovolá z ruchu(J6f)
jenž větrem pohynul tak jako v bouřném moři(J6f)
z děl rána zoufalá když loď se do vln boří(J6f)
z vod zlého hukotu se k sluchu neprodere(J6f)
Sem tichým paprskem jen kyne světlo steré(J6f)
od oken z náměstí a z města v celé šíři(J6f)
ba z dálných vísek též sem drobným očkem míří(J6f)
a ty nedozvíš kde měkká ruka ženy(J6f)
je v temnu rozžala by měla prodlouženy(J6f)
svých snů a polibků a štěstí rychlé chvíle(J6f)
ni zas kde samotář neb chuďas plný píle(J6f)
mu kázal k práci plát ač mdlou už zvedá ruku(J6f)
či spáti nemoha jím svítí ve svou muku(J6f)
Zde milé pohledy jen poklid v srdci šíří(J6f)
a zlozvuk nižádný sem dálkou nezamíří(J6f)
vše plno nádhery duch opájí tu jemně(J6f)
že člověk jemuž již se horkou stala země(J6f)
a s výšky věže té ve smyslů poblouznění(J6f)
vděk smrti hledal by kdes dole na dláždění(J6f)
a před tou nádherou jež v duši krásu sílí(J6f)
by stanul zadumán kraj pozoruje chvíli(J6f)
všem dojmům přístupen jichž vyhlídka tu přeje(J6f)
by znovu uhnul se všem srázům beznaděje(J6f)
a s lepším úmyslem by k domovu se vrátil(J6f)
dál zkoušet žití vděk v něj víru zvolna ztratil(J6f)
s bohem krajino Už dávno dávno tomu(J6f)
co v město hlučící já vrátil jsem se domů(J6f)
z tvých loktů lahodných a vyrván tvojí zvěsti(J6f)
jež bůh ví kdy zas v sluch mi z lesů zašelestí(J6f)
a vyrván polibkům tvých sladkodyšných vánků(J6f)
jež plny čilosti mi táhly kolem spánků(J6f)
s bohem lesy mé vás pozdravuje v touze(J6f)
ten jemuž prchlo vše krom upomínek pouze(J6f)
Ve loktech samoty jež ze čtyř stěn mi zírá(J6f)
když bol mne hněte zas a prchá každá víra(J6f)
kdy život utrácím zas v starých strastí palu(J6f)
svou sudbou zhrdaje té bídy ve návalu(J6f)
Ó blaha jiskřičky mi v duši tiše kanou(J6f)
jak nad vší myšlenek mých scénou rozervanou(J6f)
v snách klesá opona ve které obraz jásá(J6f)
tvých vděků venkove tvé štěstí tvoje krása(J6f)