MODLITBA NA HOŘE TÁBOR.

Irma Geisslová

Jak pestrou cesta putujících davem, jenž Spasitele vroucně vzývat chvátá! Hřbet hory oděn smaragdovým hávem, a kvítím prostým voní hora svatá; k ní spěchá lid, jejž staré hnětou kříže, a každý nese kámen nahoru, by za to bůh jej zbavil trudův tíže, jak sněhu jaro větve javoru. V klid jehličí zde šumí buky, duby, jež sem tam stíní stezky kamenité i poutníky; ó nevrz do záhuby jich, božstvo věčné, v lesích, vodách skryté! ti na růžencích šepcí prosby dlouhé a pokorně se modlí potichu, jim nezbývá než temné zdání pouhé z dob purpurových českých kalichů – Ó neodpírej, Pane, své jim ruky, ať neschvátí jich ten, kdož nezadřímá... tvých věrných ještě valné žijou pluky a domov jich kraj rajský v náruč jímá; hle, šíře, dálka zlatým polem plane, kde s důvěrou lid zírá k Táboru, což nebylo by ti ho líto, Pane, jej určit k úpadku a k úmoru!? Jsme na temeni... Ach, ten pohled kalný, ten zarosený schvátí do rozkoše, viz dědin, zahrad, vrchův obrys valný, a nejvýš naše svaté Krkonoše, jichž velebnější nejsou mračna boží; zde vísky – chudobiček záhonky, a zlaté věnce žita v dál se množí, v němž tlukou křepelky jak na zvonky. Ne, nikoliv! ty nechceš, Pane, zhouby, a duše lidu prostého je čista, jen proměň našich mělkých citů hloubi, jak na Táboře proměnil jsi Krista... zbuď v našich horách ducha staré lásky tu u pravěké síly pomníku, ať jeví dětský zor i kmeta vrásky zas vážnost k národnímu jazyku... Ty víš, o Pane, jařmo věků celých že nešťastným je zdrojem našich hříchů, ó zakotvi zas víru v srdcích vřelých, i statečnou a ušlechtilou pýchu; v tom naše vzkřísení a naše spása; dej nám ji, Hospodine laskavě, ať vzlétá orel nadšení a jásá od našich Krkonoš až k Šumavě!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nalezli 2 místa; jsou označena takto
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

1149. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ NÁRODNÍ. (Augustin Eugen Mužík)
  2. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)
  3. POLE KRVE (František Cajthaml-Liberté)
  4. NA VÝŠI BALKÁNSKÉ. (Eliška Krásnohorská)
  5. Květnové meditace z roku 1887. (František Serafínský Procházka)
  6. JITŘNÍ. (Karel Leger)
  7. Na starém hřbitově židovském. (Jaroslav Vrchlický)
  8. LISTOPAD. (František Serafínský Procházka)
  9. báseň bez názvu (Rudolf Medek)
  10. VOCE DISSONA. (František Leubner)