SVATBA V SALCBURKU

Karel Hugo Hilar

Já v bílé jen vojenské khaki běžel ti vstříc – tys napolo slečena taky. Ať sebe víc důstojně každý z nás se tvářil, v nás každý vlásek hrál, se usmíval a zářil, a na peroně když expresní rychlík pískl, druh druha v náruč jal, jej celoval a tiskl, a sotva signál jen k výstupu z vlaku zazní, s baťochy pádíme úprkem jako blázni – břemena vlekouce, svá těžká srdce obě, k malému oddechu alespoň v garderobě. Jak skrýti polibek já chvatem nevěděl. Jak dítě před ňadrem, já před tebou se chvěl, co divou horečkou má celá duše bije – mít již v Perthashof spuštěné žaluzie. A když jsme tam vstoupili, aniž kdo „vítej!“ řekl, druh k druhu v úžasu jak před monstrancí klekl, jak děti nemocné my do pláče se dali, pláč v očích, na rtech vzlyk, jsme se milovali. Den pro nás nekončil, nám jitro nevzcházelo, nás světla úžasem plnilo nahé tělo, my s lože nesešli, nejedli, nežíznili, než zhasl polibek, již o novém jsme snili. Co spasmem omdlelou jsem na svém ňadru choval, na lůžku supper, lunch nám sklepník servíroval. Ať Traunštein bouřil, hřměl, ať Salcberk blýskal celý – my neslyšeli nic, my pranic neviděli. Štkal Domkirch klekání; fontán v Mirabell šuměl, laškoval Glockenspiel, žádný z nás nerozuměl... A jako v baladě my – bledých stínů dvé – hledali v ambitech prstýnky cínové v důkaz, že vešli jsme do manželského stavu – na devadesát devět let – dle japonského mravu, načež jsme obřadně s přísahou pozdě k ránu hodili prsteny v Mirabell do fontánu. A dnes, můj bože, dnes – šílíme nebo sníme? My neznáme se již, my se již nezdravíme.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nalezli 4 místa; jsou označena takto
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

319. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ELEKTRICKOU TRAMWAYÍ (Stanislav Kostka Neumann)
  2. OPUŠTĚNÝ LOM. (Otakar Theer)
  3. V ŽELEZNIČNÍM KUPÉ (Jan Neruda)
  4. Cestou. (Jaroslav Vrchlický)
  5. VLAK. (Viktor Dyk)
  6. Do dálky! (Jaroslav Vrchlický)
  7. Po přečtení Zolova románu „Člověk – bestie“. (Jaroslav Vrchlický)
  8. NESMĚJTE SE! (Ferdinand Tomek)
  9. LISTOPAD (Jiří Mahen)
  10. NA STANICI. (Karel Babánek)