Jak s nebe sletlý...

Rudolf Richard Hofmeister

Jak s nebe sletlý cherubín, vypluvší víla ze hlubin, tam na pokraji jezera zří děva noci do šera. Tvář její, tichá hladina, a oko – bolu hlubina, a tělo – bílá lilie – Ó, kdo to kvítko zalije? Ach, já tu něžnou lilii své lásky slzou zaliji – již letím touhy na křídlech a ztiším její ston a vzdech. A v šepot náš nám věčnou báj hovořit bude šumný háj, k nám ticho slétne jako v chrám, jen pták se mihne vzduchem sám. – A až nám zajde štěstí den, nás v lůno pojme věčný sen, nad hrobem naším vody val svou píseň bude šumět dál...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

196. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. U RYBNÍKA. (Antonín Klášterský)
  2. Leknín. (Rudolf Richard Hofmeister)
  3. DOJMY A NÁLADY (František Odvalil)
  4. Sen lásky. (Josef Václav Sládek)
  5. SVÝM PÍSNÍM. (Josef Václav Sládek)
  6. Vodník. (Ladislav Quis)
  7. Žal pro milého. (Adolf Heyduk)
  8. POSLEDNÍ PŘÁNÍ. (Otakar Auředníček)
  9. SEN O JARU POHLAVÍ (Antonín Sova)
  10. NOCTURNO. (Adolf Bohuslav Dostal)