TY LETNÍ VEČERY...

Josef Rosenzweig-Moir

Ty letní večery, jež budou plny vůně a tepla měkkého a snivých soumraků, mně květy přinesou, po nichž mé srdce stůně, a harmonii svou mně vdýchnou do zraku. Mé čelo políbí jich nebe vybouřené a písně jásavé mi v duši naleje. Já dálky spatřím pak, své dálky vytoužené, kde pyšně rozkvete má mladá naděje. Co v duši bouřilo, to na dně jejím usne, jen plamen bělavý tam k nebi zahoří. Jak vraky černavé v hloub klesnou vášně hnusné, a blahem vyjasní se snů mých pohoří.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

609. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Marii. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Ve druhém jaře. (František Serafínský Procházka)
  3. SLET PÍSNÍ. (Antonín Klášterský)
  4. Dětské sonety. (Xaver Dvořák)
  5. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)
  6. PROBUZENÍ. (Antonín Klášterský)
  7. Zklamání. (Boleslav L. Černý)
  8. LETNÍ NOC. (Adolf Červinka)
  9. PAMÁTKY MLÁDÍ. (Irma Geisslová)
  10. ŽIVOTEM. (Adolf Brabec)