VEČER V ÚNORU.

Josef Rosenzweig-Moir

Takový večer zoufalý a němý, pod jeho dechem všechno umírá. Obloha těžká zvolna klesá k zemi, a divný smutek táhne do šíra. Bolestně trčí stromů větve holé, hladí je drsně vítr studený. Jsou vysílena úrodou svou pole, tiše se plazí země plameny. Šedivá mlha na obzor se věsí, uléhá na vše závoj průzračný. V hluboké ticho zahaleny lesy, a hvězdy dřímou někde pod mračny. Leč za horami slunce mladé plane, a zpívá pták a květy jaro dá. Budí se v zemi síly uschované a v polích klíčí nová úroda. Já otevírám náruč příštím krásám, když cítím v sobě krve požáry. Vstříc životu a slunci, květům jásám, radostně zpívám svými nad jary. Dá každý zítřek nový půvab darem. Mých dvacet let se touhou zachvěje. Já rozekvetu sluníčkem a jarem, polibkem plodným velké naděje.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

696. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SMUTEK PODJESENĚ (Xaver Dvořák)
  2. VESNICE U ZORANÝCH POLÍ (Antonín Sova)
  3. Z lesa k polím. (Antonín Klášterský)
  4. V žáru léta. (Antonín Klášterský)
  5. JE DRSNÝ KRAJ (Antonín Sova)
  6. Ballada o mračnu. (Růžena Jesenská)
  7. LXXVI. Smutné šero na krajinu padá, (Jaroslav Vrchlický)
  8. OBROZENÍ. (Antonín Sova)
  9. Bouře v horách. (Rudolf Pokorný)
  10. Nad krajinou leží (Jiljí Vratislav Jahn)