PĚTVALD

Petr Bezruč

PĚTVALD
Z Poremby Dombrovský Petr se dal, děvucha běžela před ním. Kdosi jel z Pětvalda, a kde kdo stál, mžikem v prach klonil se jedním. Koníčky černé viz, kopyt slyš buch, zlacená uzdauzda, hleďhleď, svítí. Půl kroku ještě, a zachraň tě Bůh, mohlo po děvčeti býti. Dombrovský k děvuše přiskočil bled, v náručí strh ji a schvátil. Panský bič hluboko do tváře sed – Petře, což abys ji vrátil? 53 Uhni, ve Fryštátě byla by zlá, uhni, buď tich jen a krotký! Krvavá rýha ti do duše plá – Dombrovský, dost už je vodky. Hodina přijde, den, veliký den, obzor je plameny súžen. Zadržte koně! Pša krev, z vozu ven! Dombrovský, vrať, co jsi dlužen!