TUŠENÍ

Božena Benešová

S polední výše zvuky slétají jak zlaté zrní z ruky rolníkovy, jas příští žatvy leží na kraji, jas příští lásky zvoní mými slovy – a ty tu nejsi! Dnes letní blankyt jak bych v srdci měla a samo slunce svítí z mojí tváře, má celá bytost tak se rozzvučela jak poledními zvony modrá záře – a ty tu nejsi! Zda klasy naše zlatě dozrají? V mé hrudi bolí jásot nerozdaný... Stín černých mračen letí po kraji, polední sláva doznívá jak hrany: A ty tu nejsi, ty tu nebudeš!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

320. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Stará píseň. (Adolf Heyduk)
  2. DVA MOTIVY Z ALEJÍ STARÝCH LIP A JABLONÍ V MNÍŠKU POD BRDY. (Emanuel Čenkov)
  3. DOZNĚLA PÍSEŇ. (Karel Babánek)
  4. PODZIMNÍ PÍSNĚ (Antonín Klášterský)
  5. IV. SKŘIVÁNEK. (František Serafínský Procházka)
  6. ADAGIO. (František Kvapil)
  7. PÍSEŇ O ŽNÍCH. (Karel Dostál-Lutinov)
  8. Probuzení (Antonín Sova)
  9. MÁ ŽEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Podzimní. (Emanuel Miřiovský)