OPUŠTĚNÁ

Božena Benešová

Jako příkrá skála je tvé srdce, když k ní černé moře hodí mrtvolu. Kdysi bylo tichým, bílým domem. Vím, ó vím, jak voní jasmín v slunci, když host milý vkročí do zahrady, jak se smějí okna a jak dveře. Živá byla jsem jak bříza v dubnu, veselá jak dítě na Ježíška, tvoje paměť byla mojí prstí, oči tvé mi nesly tisíc darů. Nyní je tvé srdce příkrou skalou, nyní je tvá paměť černým mořem, z kterého se někdy v pustých nocích vynořuje bledá utonulá.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

šachta, havíř, horník, kovkop, uhelný, továrna, uhlí, štola, zemník, dělnický

312. báseň z celkových 362

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. OSTROV (Otokar Fischer)
  2. VI. Viz moje sepnuté ruce, sepnuté oči, sepnuté srdce a sepnuté tělo (Karel Hlaváček)
  3. Nepřítel. (Karel Nejč)
  4. ZAVÁTÝM V POUŠTI. (Bohdan Kaminský)
  5. MLADÝ HROBNÍK ZPÍVÁ. (František Taufer)
  6. Hornická ballada. (Josef Václav Sládek)
  7. Žlutá růže. (Růžena Jesenská)
  8. PROLOG (Stanislav Kostka Neumann)
  9. Oběti dolů. (Jan Daniel Korvín)
  10. ZASYPANÝ HORNÍK. (Josef Holý)