POZNALA LOUKA I NIVA

Božena Benešová

Jak znělo ti zvonění jitřní za úsměvu mladého března, kdy svobodnými vlnami voda se zatřpytí šedá? Kdy vzrušeně proudí krev k srdci a v údivu sezná, ono že ještě čeká a hledá? Kdy naděje raněná kdysi a dříve, než mohla tě nésti, se s dávnou radostí zdravily v návratném letu? Jak znělo ti zvonění jitřní a jak tě volalo k štěstí šelestem znova rašících květů? Ač zplenili zahradu, kterou kdys rozšumívala, teď o jasné dálavě zato si zpívá, ta píseň, již poznalo srdce i skála, poznala louka i niva.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1445. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  2. Sloky (Antonín Sova)
  3. PÍSNĚ KE CHVÁLE DÍVČÍHO TĚLA. (František Taufer)
  4. TICHÁ MOUDROST (Antonín Macek)
  5. TICHÉ LESY (Jan Opolský)
  6. DIVNÁ SPOLEČNOST. (Antonín Sova)
  7. PŘÁTELSKÁ SONATA. (Antonín Sova)
  8. NENASYTNÁ LÁSKA. (Antonín Sova)
  9. TICHÝ SMUTEK. (Antonín Klášterský)
  10. NÁVRAT. (Adolf Červinka)