RANNÍ MŮRA

Božena Benešová

RANNÍ MŮRA
Víš ještě, že ti zářily máky jako rudé tašky na školní střeše? Kam jen spěchá dole chvat a tíseň, když pod víčky se vlní zlátnoucí žito, když právě na tabulce břidlicové doskřípal kamínek? Tekutá, stříbrná řeka tu byla, olova houstnoucího sražená tíže je vpuštěna do ulic nyní. Krásné a tiché je veliké M, krásné a tiché je zlátnoucí žito, krásná a tichá je stříbrná řeka, ale tabulka má nekonečný rám, letí po nich vlak, sípavému dechu nestačí srdce, do nezírna táhnou se koleje úzké, sbíhají se v čáry, v pitvorné lámou se runy, nemají smyslu a konce, hukot nemá smyslu a konce, život smyslu a konce, všechno je houstnoucího olova sražená tíže. 427

Kniha Verše (in Dílo Boženy Benešové, svazek 1) (1938)
Autor Božena Benešová