KARLÍČEK

Karel Havlíček Borovský

Nedaleko Skalska v temném oudolísku sedí Karlík nad knihami, má jich plnou lísku. Knížek plnou lísku a půl slabikáře, Pán Bůh rač ho uchovati pochleby a lháře. Pochleby a lháře varuje se Kato, nepřijímá kozích bobků za perly a zlato. Za perly i zlato, za zrnaté klasy, hanba psáti v něžnou růži lístky pro mamlasy. Nač perly, nač zlato, Kato a pochleba, však Karlíček dobře to ví, komu chvály třeba. Repete: I pan Štulc též dobře to ví, komu chvály třeba.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nalezli 1 místo; je označeno takto
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

kritik, napsat, autor, psát, čtenář, verš, honorář, přečíst, literát, nakladatel

519. báseň z celkových 821

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vtipný zloděj. (Jan Evangelista Nečas)
  2. Ó, ROSTEM’... (Antonín Klášterský)
  3. Náš výtečník. (Josef František Karas)
  4. MODERNÍ PARNAS. (Josef Kalus)
  5. báseň bez názvu (Otakar Červinka)
  6. 4. Welký Osek (Petr Křička)
  7. ŠEDIVÉ DNI. (Jaroslav Goll)
  8. NA KNIHU PÍSNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  9. II. Slunko je venku i v síni, (Adolf Heyduk)
  10. Sonet – recept pro získání zvučného jména. (Josef Svatopluk Machar)