Ďábel.

František Vladislav Hek

Naši hříchové jsou jen vlastně ďábelský život: odejmi od lidí hřích a nebude trvati ďábel. Sílen člověku hřích, když upne se v náruživosti; kde však ve svém ctnost, tam plzké je ďáblovi místo. Člověk křehkostí svou dost často se v rozcestí octne: k dobrému vede ho ctnost, a smyslnost k mnohému zlému. Jaké účastenství má nepravost s spravedlností? Ctnost kdo rozptýluje, ten v zkáze se patrné vzkládá: bez ctnosti množí se zlost a ve zlosti ďábelství všecko; náruživost slepá jest matkou ke zlému věrnou. Ďábel, již tedy jest každá zlá smrtelných vůle, kteráž k ohavným nečistotám a k neřesti svodí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

kryst, těžkost, nábožnost, ctnost, nepravost, žádost, tejrat, ctnostný, pomahat, zpravovat

85. báseň z celkových 483

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 87. Pouhý nehřích, bratře, ještě k cnosti (Jan Kollár)
  2. XVIII.) Nestěžůj sobě srdce mé, (Václav Stach)
  3. Má duše, hořem sklíčená, (Rudolf Mayer)
  4. IV.) Křesťane! naše spasení (Václav Stach)
  5. XXXV.) Což jest platno, že křesťan sem, (Václav Stach)
  6. Ctnost. (Pavel Josef Šafařík)
  7. XX.) Smrt nás přivádí k životu, (Václav Stach)
  8. XXXIII.) Před tebou se zde koříme, (Václav Stach)
  9. TO NADĚJE NAŠE (Beneš Grünwald)
  10. PÍSEŇ V ČAS VÁLKY A POHROMY (Karel Dostál-Lutinov)