Odměna.

Adolf Heyduk

Odměna.
Když se spánek nočním tichem na má víčka klonívá, tenkrát ještě tobě s bohem v věrném srdci zaznívá. Zní a vzdech můj ony zvuky pryč unáší k tobě v dál, k tobě, z jížto rtíků svatých nový život jsem byl ssál. Za to ke mně ve snu, drahá, každé noci přicházíš a svým zrakem modrojasným v hloubku mojí duše zříš. 29

Kniha Básně 2, 2 (1865)
Autor Adolf Heyduk