Národní píseň.

Karel Babánek

Tak zřím ji. Tiše kráčí a v prosté suknici; nesmělý úsměv teskný pobledlé na lící. k slzám rozsmutnělý pohádkový zrak, a pohlédneš-li v oči, sám rozpláčeš se pak. A kdo ji jednou slyšel, ten navždy sesmutní; o zraku k slzám smutném, a bledé tváři sní. Mák v polích kvet a rděl se, a zrálo obilí. Po klidu zatoužil jsem, tam venku na chvíli. A s úsměvem jak šel jsem pod modrou oblohou, ji plačící a smutnou jsem potkal ubohou. A děla mi, že navždy odchází od lidí, že v nízkých staveních tam rádi nevidí. Že jiných vděků teď prý vábí dívčice, a příliš prostičká je prý její suknice. A teskně zahleděla se k horám v modrou dál – – sesmutněl tichým žalem, kdo tak ji miloval. A odešla nevolána od lidu svého zpět, a bez smutný a prázdný jak byl by tento svět. A smutek jen zůstal po kamsodešla nám v dál; ji ubledlou provází milou, můj bezútěšný žal. Odešla nevolána snad navždy z rodných chat, ji odešlou ještě přec musím milovat. dětstvím provázela, minulý dávno čas v dny zašlé ještě vábí ze staré doby hlas. Nad radostí i smutkem tak mnohý bděla den, a dítě ještě v tichý skolébala sen. A odešla snad na vždy opuštěný sám, ty písni roztesknělá, pro tebe nyní lkám.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

369. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)
  2. Ve druhém jaře. (František Serafínský Procházka)
  3. Přišla jednou teskná tucha v sivých mlhách v ňadru mému, (Jiřík Luděk Moravský)
  4. Dětské sonety. (Xaver Dvořák)
  5. II. Na ňadrech tvých ty chvíle jsou mé žití, (Jaroslav Vrchlický)
  6. NAD PRÁZDNOU KOLÉBKOU. (Ferdinand Tomek)
  7. Malý román. (Jaroslav Vrchlický)
  8. NÁVRAT. (Josef Václav Sládek)
  9. Zapadlá. (Bohdan Kaminský)
  10. UTAJENÉ SLZY. (František Soldan)