Slunce a měsíc.

Adolf Heyduk

Snivý večer. Vůně z luhu ven mě vábí; klidno jest; s nebes blankytu se dívá měsíce tvář zádumčivá jako dávná slávy zvěst. Za prazdrojem světla, sluncem, kráčí měsíc zemi blíž... Slunce, měsíc: zjevy jasu, každému půl patří času, věčnost dělila jim říš. Slunce, měsíc – v nebes výši velikých dvé myšlenek; vzešly z temných časů chvění a při jejich objevení malomocný svět se lek’! – Slunce, měsíc – myšlenky dvě, pověčná jež snila Moc; Kristus sluncem září světu, měsícem Hus v snivém vznětu zjasnil temnou lidstva noc.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nalezli 1 místo; je označeno takto
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

516. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Večer. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  2. VENUŠE (Rudolf Medek)
  3. LIST. (Adolf Brabec)
  4. S východem měsíce. (Bohdan Kaminský)
  5. VEČER. (Josef Václav Sládek)
  6. XVI. Na nebi měsíc visí, (Jaroslav Vrchlický)
  7. Za tichých nocí. (Jan Červenka)
  8. SESTINA O ZAPADAJÍCÍM SLUNCI. (Vladimír Frída)
  9. Vašim očím. (Xaver Dvořák)
  10. V LETNÍM VEČERU. (Adolf Brabec)