Zlá příčina

Adolf Heyduk

Smutíš v šeře, plešatý Ďumbieře, pročže smutíš? Čelo se ti mračí, co ti nitrem kvačí, cože kutíš? Zřel jsem já tě: v rozpuštěném zlatě byla hlava, či ji rvali v noci hromovi otroci do krvava? Či houf supů děsně na potupu, bačo šedý, rve srdce neklidné, že vadne a stydne v sivé ledy? „Ba ne, brate! svornosti nemáte, v té jste planí; jí kdy byste svitli, pryč by sněhy lítly z těch mých skrání.“ –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

slovák, maďar, slovač, slovenský, maďarský, tatranský, slovensko, tatry, kriváň, tatra

54. báseň z celkových 221

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V Budapešti líp. (Adolf Heyduk)
  2. 115. Ajhle jak se vrah ten na tě vzteká, (František Sušil)
  3. Odrodilý. (Karel Dostál-Lutinov)
  4. ŠTĚSTĚNA (Jan Neruda)
  5. Memento mori! (Jaroslav Martinec)
  6. Sfingy. (Jan Daniel Korvín)
  7. Nepohnutě. (Adolf Heyduk)
  8. 198. Báseň. (Jan Petr Jordan)
  9. Čas se mění. (Adolf Heyduk)
  10. Úkryt. (Adolf Heyduk)