Roztoužení.

Adolf Heyduk

Rád bych ještě viděl do nebe ty dvéře, kde máť Nitra k prsu synka Hronce béře, vždyť mi tam rozkvetla modrá fialočka, a teď pro ni pláčou bezhvězdnatá očka. Rád bych věru ještě viděl domov zlatý, ty mohutné hole a těch bystřin chvaty, i ta mořská oka, nebeská zrcadla: ach, vždyť do nich moje pěkná mladosť padla! Moje mladosť pěkná na dně plesa sedí a sivou zornicí vzhůru k vrchům hledí, jen za teplé noci promne sobě oči a lehoučkou nožkou z jezera vyskočí. Pospíchá k salašům, v koliby a stánky, touží poslechnouti miloučké zpěvánky, přání přebolestná v srdéčku jí bijí a čtou v zlaté knížce jarních melodií. Čeká i poslouchá, poslouchá i čeká, jak skřivánek radosť v píseňky obléká a jak to, co zpívá z malinkého zobce, v přemohutné ňádro ukrývají kopce. Sedí a poslouchá, ba neduchá ani, učí se od pinky zpěvánek skládání a srdéčko svoje bílou rukou stiská, když na fujarenku v šeru drozdík píská. A za bílé zory obezírá holí, zkad letí k dostřehu královští sokoli, až k jarčeku hledí, co se déře z klestí a šumným raménkem lůžko sobě pěstí. A za rána smutně očkem se obrátí, by zřela jak Runa čela vrchů zlatí a jak Slunečnice – slunci k pouti světa – na dalekou cestu tisíc růží metá. Na hory pozírá, na hole a brala, kde naše svoboda přetěžko zaspala, a zas na podstěnky domku se zahledí, kde stará chudoba ve dne v noci sedí. Ach, všecko se táhne, kamo si ulahne, a já nezřel domov věru časy drahné, a třeba tam konec chleba i života, všecko mi nahradí jedné písně nota. Ach, jakže mne dlouho hory loučiť budú? již ta moje mysl plnička je trudu; srdce moje pláče, duše ochorala: tak se mi ta Slovač do srdce vřezala!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

40. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA CESTU. (Antonín Klášterský)
  2. DARY SRDCE (Antonín Sova)
  3. RŮŽE POVÁŽSKÁ. (Adolf Heyduk)
  4. Na Štrbském plese. (Rudolf Pokorný)
  5. 104. Tu sem někdy první cítil radost, (Jan Kollár)
  6. Tatry. (Rudolf Pokorný)
  7. Zpěv druhý. Cibule. (Josef Jaroslav Langer)
  8. POZDRAV SLOVENSKU. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  9. báseň bez názvu (Rudolf Pokorný)
  10. LÍPA. (František Odvalil)