Vraťte se!

Adolf Heyduk

Havranové černopeří se mnou do světa se dali, z perutí svých temné mraky na hlavěnku nasypali; jako v podzim ty černavy lítli nad vysmahlou skrání, že nemohlo v choré ňádro zlaté slunka ligotání. Ach, tím srdce ochořelo, ověsilo křídla zlatá, a ta havraň mrakorodná ustavičně se mnou chvátá. Jaj, kdy by jen možná bylo zbýti krkavců těch zhola, v raz by srdce zakroužilo nad životem v pěkná kola. Jej, by se mi před očima život zjásal jako zlato, kdyby jsi ty moje byla, v Horehroní nízká chato, a v té chatě děti moje bez hladu a bez poroby!... Vrať se, sílo Svatopluka, vraťte se nám, zlaté doby!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nalezli 1 místo; je označeno takto
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

87. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Les. (Adolf Heyduk)
  2. Sirotek v cizině. (Adolf Heyduk)
  3. báseň bez názvu (Rudolf Pokorný)
  4. XIX. (ADOLFU HEYDUKOVI.) (Rudolf Pokorný)
  5. Choroba. (Adolf Heyduk)
  6. Marné čekání. (Adolf Heyduk)
  7. LÍPA. (František Odvalil)
  8. Jitro. (František Táborský)
  9. 51. Ani oudol Tater těchto tichá (Jan Kollár)
  10. Za východu slunce. (Rudolf Pokorný)