Ždaný návrat.

Adolf Heyduk

Do myšlenek zanořený sedí bača vedle stěny, slzou vyhasla mu fajka, a staroušek smutno jajká. Zle se mi tu v světě daří, juž mi sestrou chorosť stáří, a s mou hlávkou tak se děje, jak když smrček sříň pokreje. Dříve byl jsem chlapčok věru jako javor v sosen šeru a včil čiplý zas a malý jako habr zakrsalý. Dobře bylo. Tu kdys v čase malá bědka zrodila se, nyní však ta nouze krutá vyrostla juž na ozruta. Dříve byla chata naší, a za chatou dílec k paši, vzali obé Maďar s Židem, a já tuho k hrobu idem. Tak z nás každý! – Ó, to k pláči!... ta maďarská volnosť tlačí, tíží hlavu, prsa ouží, sílu, sílu Slovák touží. A ta síla kdy se vrátí? – Svůj až bude k svému státi a v čarovnou krásu splynou Podtatransko s Polabinou!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

slovák, maďar, slovač, slovenský, maďarský, tatranský, slovensko, tatry, kriváň, tatra

35. báseň z celkových 221

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. O jak jsem nahrblý juž. (Josef Holý)
  2. Epigram z naší vesnice. (Viktor Dyk)
  3. XLI. Když se kolem ohně (Adolf Heyduk)
  4. 595. Že tam dále poušť tu sněh už kryje, (Jan Kollár)
  5. ŠTĚSTĚNA (Jan Neruda)
  6. 574. Zahleděla sem se na lomozy (Jan Kollár)
  7. 132. Sloupsko pyšné, hrade starých Moků, (Jan Kollár)
  8. 437. Když tu toho noha moje nechá, (Jan Kollár)
  9. NA PEŠTSKÉ KALVARII (Jan Neruda)
  10. NA KLINICE. (Josef Merhaut)