Pěkné předsevzetí.

Adolf Heyduk

Kdy bude konec trápení? Ach! plna je ho ves, proklaté pro nás husličky Čud rozkacený snes’, v nichž tuhne ruka v železo a pálí čápovec... hlavěnka chladne, šediví a páteř schne i plec. Těm huslím já jsem neuvyk’, nechť zvyká dárce sám! – jiných slaďounce hovorných z javoru udělám; cymbálík žence, dětem svým fujarky jako květ, a vydáme se na cestu na onen boží svět. Tam u těch zlatých nebes vrat začneme hráť a pěť, bude se tlačiť všechno ven Slováky uviděť, a přijdou svatí andělé, a přijde pán bůh sám, pak sejmu pěkně kalúpek a úklon udělám. Hned Panně roucho políbím, i celičký můj rod, a začnem zase prosebnou překrásně, jako z not; a budem hráti: „Bože můj,“ vše čistě – “Nitru“ též, bo Slovák ani při hudbě nezvyknul na faleš. Bůhli se optá: „Zkad jste vy?“ ukážu mu tu skrýš: tam z Tater, panko, ubožák, kam jistě nevidíš; tam nouze, křivda, samý pláč, však chtělli bysi včil, ty bys to očka mrknutím do jista zjinačil. Tak budu pěkně domlouvať, a přidám huslí zvuk: Prosím tě, Panko, poruč, ať jde se mnou Svatopluk, ten jistě všechno napraví, nežli se v úplň stmí: ti dole jsou jen chudáci, žádný nic neumí. A dobřeli tam pořídím, hned začnem znovu hráť, že musí každý andělík radostí vyrůstať; že budou všemu nožky hráť a utájeť se dech, až řekne Otec nebes sám: „No, brate, už to nech!“ Tu řeknu: Pěkně děkujem – pán bůh vám naděl zas, posuď jsme byli žebráci, včil budou páni z nás; a chytnu oblak, upravím jak Maďaři svou loď... no, Svatopluku tatuško, tak nás už doprovoď!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

131. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Rudolf Pokorný)
  2. LÍPA. (František Odvalil)
  3. Přání. (Adolf Heyduk)
  4. Drotaři. (Adolf Heyduk)
  5. Horská chasa. (Rudolf Pokorný)
  6. Přástky. (Adolf Heyduk)
  7. VÍSKA BEZ CHLAPCŮ. (Adolf Heyduk)
  8. BEZ HOCHA. (Adolf Heyduk)
  9. Divné lože. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  10. Nuž, tedy proudem z ňader ven, (Jiljí Vratislav Jahn)