Opatrně!

Opatrně!
Slováci, Slováci, ubozí hřivňáci! Proč jeden po druhém z Tater se vytrácí? Ztratí on se na vždyvždy, Maďar jej uchopí, v červeném vínečku srdce mu utopí. Utopí mu srdce, jazyk mu obrátí, by nehútal nazpak a nešeptal „máti“. A máti matička – ona zatím pláče, jako ta pipiška pro sebrané ptáče. Slováci, hřivňáci, to mi nedělejte; do těch hor zelených rod svůj ukrývejte! 95 Dalli pán bůh děti, dá vám také chleba a dá také sílu, až jen bude třeba. A kde síla boží, tam i sláva blízká – a pak budou šťastny koliba i víska! 96