Chvíle kosby.

Adolf Heyduk

Nedbejte, brati Slováci, tatarských mečů hrozby, na všecko bejlí přijechá dojista doba kosby; zlo musí hlavu přikloniť, pak s kořenem se skosí, ať hlad to v sešlém hunisku či pych, jenž dolmaň nosí. A poznovu-li vypučí, tu čilo v novém rázu po rodných luzích skosíme i bědoplodnou mlázu, pak zaplesáme výskokem, a Slovák s českou druží svornosti vínek přinesou z charp, lilií a růží.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

slovák, maďar, slovač, slovenský, maďarský, tatranský, slovensko, tatry, kriváň, tatra

37. báseň z celkových 221

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V Budapešti líp. (Adolf Heyduk)
  2. V opak. (Adolf Heyduk)
  3. 437. Když tu toho noha moje nechá, (Jan Kollár)
  4. ZDVIHNI SE, ZDVIHNI! (Karel Havlíček Borovský)
  5. XIX. a. (Jan Pravoslav Koubek)
  6. Obležení Žatce. (Jan Slavomír Tomíček)
  7. SLOVÁKŮM. (Adolf Heyduk)
  8. 579. Při té práci javše slovenského (Jan Kollár)
  9. Buďto – nebo. (Adolf Heyduk)
  10. II. Syni Tater, (Vincenc Furch)