Volání!

Adolf Heyduk

Tmavo! v nebi ani tečka – Rúna smutně pláče, hned, jako ta vlků smečka, hned jako to máče. To ne Rúna, to je Sláva, nockou cestu razí, korunu si vyhledává, co jí vzali vrazi. Z Vyšehradu znějí tklivá o půlnoci slova: „To je ona!“ v kraj se volá s křesla Mojmírova. Slyšíte, ty žalné zpěvy? Neslyšíte? běda! tož vnuk bude bez úlevy, jako býval děda. Tož bude vám na porobě dcera, jak dřív máti; hoj, spojme se v jedno, brati, chcem ji vyhledati! –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nalezli 1 místo; je označeno takto
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

svatopluk, velehrad, moravan, morava, slavský, vrahův, slovanský, mojmír, bořivoj, metoda

110. báseň z celkových 160

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 296. Pěj svou píseň celým overbeným (Jan Kollár)
  2. FAR NIENTE. ( H. Uden)
  3. Na břehu Jordánu. (Jan Ježek)
  4. VI Různým stranám (Jaroslav Vrchlický)
  5. LXXIX. Studánka. (František Matouš Klácel)
  6. LVU XIII. (František Kyselý)
  7. XIV. Zazvučte, struny, ku oslavě – (Rudolf Pokorný)
  8. LOUČENÍ. (Božena Benešová)
  9. 10. Řeky Moravské l. 1863. (František Sušil)
  10. MALOMĚSTSKÝ KVĚTEN. (Petr Fingal)