Pomoz!

Adolf Heyduk

Beťár, žid a fiškal, to tři rodní brati, ti se Slovákovi umí zalíčati. Beťár krade koně, židák zboží drobné, a fiškál jak kohout zrnéčka sezobne. Mistrové to věru, ale my jen učni; tuhou naší prací jsou baráti tučni. A my schneme stále jako ty krkošky, nohy cit nemají, rozum nemá nožky. Srdce jazyk nemá, jazyk rázné slovo, jen slzy jsou těžší stokrát nad olovo. O Parome starý, najdi k nám už stezku, a do každé ruky vezmi tisíc blesků. Do každého blesku aspoň tisíc smrtí... zhynem, tváli síla jarmo nerozdrtí! –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

slovák, maďar, slovač, slovenský, maďarský, tatranský, slovensko, tatry, kriváň, tatra

25. báseň z celkových 221

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V Budapešti líp. (Adolf Heyduk)
  2. Opatrně! (Adolf Heyduk)
  3. Obležení Žatce. (Jan Slavomír Tomíček)
  4. Úkryt. (Adolf Heyduk)
  5. SLOVÁKŮM. (Adolf Heyduk)
  6. Jen začátek! (Adolf Heyduk)
  7. 495. Kdože může vysloviti medle (Jan Kollár)
  8. 574. Zahleděla sem se na lomozy (Jan Kollár)
  9. Buďto – nebo. (Adolf Heyduk)
  10. V opak. (Adolf Heyduk)