V opak.

Adolf Heyduk

Kleje Maďar, šable brousí, šibenice staví srdce jeho – zřídlo jedu, z něž se bědstvo hlaví. Nepoléhá, duší jeho stálé plovou mraky, pánem je a přece věčný strach má před Slováky. Stejná práva nechce dáti duše jeho skoupá, chuďas, sám se věčným strachem na čakanu houpá. Slovačině dává kladky, hrůza kladky střeží, jeho duše však v nich dávno ukovaná leží. Jej, Slováci nad ty vrahy volní jsou, nechť v prachu!. . . Vědíť, že ty čudské hrůzy zmetkové jsou strachu.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

slovák, maďar, slovač, slovenský, maďarský, tatranský, slovensko, tatry, kriváň, tatra

6. báseň z celkových 221

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Modrá krev. (Adolf Heyduk)
  2. Buďto – nebo. (Adolf Heyduk)
  3. V Budapešti líp. (Adolf Heyduk)
  4. Opatrně! (Adolf Heyduk)
  5. Chvíle kosby. (Adolf Heyduk)
  6. 578. Čekáš, proč ti los až po tu chvíli, (Jan Kollár)
  7. 579. Při té práci javše slovenského (Jan Kollár)
  8. SOKOLŮM SLOVÁKŮM. (Adolf Heyduk)
  9. Pozor. (Adolf Heyduk)
  10. Kdož tam stojí? Viz ty zraky vzdorné, (František Sušil)