IV. Rozmilé dítko,

Adolf Heyduk

Rozmilé dítko, květinka něžná k rozkvetlé shýbá se růži, voní k ní, tvářky jí rudnou v slunci, nosík je plný, zlatého pelu. Raduje se! Raduji s ní se. Poupátko něžné! Zvedám je k svému srdci, líbám je také. Na líci utkvěl mi pel, v srdci mi utkvěla něha, dušičky krásné.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

22. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXXVII. Pannám. (František Matouš Klácel)
  2. Změna. (Josef Jaroslav Langer)
  3. Dívka k zapadajícímu slunci. (Václav Jaromír Picek)
  4. Přijde na to. (Adolf Heyduk)
  5. Jarý život. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  6. TENKRÁT, KDY KVETLY JABLONĚ... (Karel Skřivan)
  7. IX. KVETENÍ. (František Serafínský Procházka)
  8. 18. Tys čistou jako rosa ta, (Josef Kuchař)
  9. Píseň. (Pavel Josef Šafařík)
  10. Kol zlatých vlásků modrou stuhu... (Adolf Heyduk)