XVII. Dne stále míň a stále více chladu,

Adolf Heyduk

Dne stále míň a stále více chladu, sadaři češou už plody sadů, je hojný přírody dar; sadařů hoch zve podruhovy dcerky za jitra na paběrky, než přijdou bouří v zmar. Jak přeji to těm lidem, již činí vše s radostným klidem, že nepoznali bouří zlob. – Já plodu netrhám; jdu do zahrady a po posledních květech slídím všady, na starý, malý hrob.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

701. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Čekám. (Xaver Dvořák)
  2. Podzimní. (Emanuel Miřiovský)
  3. Selské písničky. (Josef František Karas)
  4. III. Před léty, Smrti, před léty (František Leubner)
  5. První zeleni. (Antonín Klášterský)
  6. 30. Zahrádka. (Jan Petr Jordan)
  7. Sekáčova píseň. (Antonín Klášterský)
  8. DVA MOTIVY Z ALEJÍ STARÝCH LIP A JABLONÍ V MNÍŠKU POD BRDY. (Emanuel Čenkov)
  9. Píseň. (Antonín Klášterský)
  10. báseň bez názvu (František Serafínský Procházka)