Duma při žni.

Adolf Heyduk

Cos divného mou duši leká, a vždy mi zvlhnou kraje řas, když rolník první pole seká a v řádky klade zlatý klas. I chvěju se jak ono setí, jež zvlnil bludných vánků vzdech, a se skřivánkem z něho letí píseň s rosou na křídlech. Jsou vyplašeni stejnou chvílí a polekáni s družkou druh; když rolník jásá, oni kvílí, a Jeseň zvolna kráčí v luh.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

276. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jarní revêrie. (Adolf Brabec)
  2. Selské písničky. (Josef František Karas)
  3. DVA MOTIVY Z ALEJÍ STARÝCH LIP A JABLONÍ V MNÍŠKU POD BRDY. (Emanuel Čenkov)
  4. POTULNÝ ZPĚVÁK. (Karel Dostál-Lutinov)
  5. XIII. Žitné pole, žitné pole, (Vítězslav Hálek)
  6. PŘÍRODA A ŽIVOT. (Antonín Jaroslav Klose)
  7. VDĚČNOST. (Karel Skřivan)
  8. IV. SKŘIVÁNEK. (František Serafínský Procházka)
  9. Pláně. (Jaroslav Vrchlický)
  10. ČEJKA. (Jaroslav Haasz)