Duma listopadová. IV.

Adolf Heyduk

padá list, mrak se snuje, ztemňuje se den, vrána mrazy prorokuje a vichor hlavy stromů ruje, což víc? jsem připraven. Vždyť měl jsem také jaro svoje: svůj pestrý květ a sen, svůj luh, svůj zdroj, svůj zádech chvoje a komárů jsem pobil roje toť dost, jsem spokojen!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

247. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DĚTSKÉ SNY. (Jaroslav Vrchlický)
  2. TOUHA PO SAMOTĚ. (Antonín Klášterský)
  3. SÁM. (Alois Škampa)
  4. Průvodem. (Adolf Heyduk)
  5. Pod kmenem buku. (Jan Červenka)
  6. Rád podzim mám... (Bohuslav Květ)
  7. MOUCHA. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Pavouk. (Alfons Breska)
  9. ZA JITRA. (Antonín Klášterský)
  10. RÁNO BYLO vlhké, vyšel jsem do mlhy, podzimek počínal právě. (Stanislav Kostka Neumann)