Na úsvitě.

Adolf Heyduk

Kraj v šedé páře tone, a teplý vane jih, za kapkou kapka klone v mech s větví bukových; svou jedle hlavou kývá, sněť kyprou tříbí klen, a pěnkavice zpívá, že svítá pěkný den. Už Stěna závoj snímá a Boubín čapku smek’, jen mlha ještě dřímá na úzkém loži řek; však do zakletých tváří ji panic líbá – jih, až skvoucí duhou září v křišťálných krůpějích. Kraj celý protkán žitím: mdlým svitem tmáně dřev, luh rosou, dětmi, kvítím a žárem orlí krev; vřes skála čeká pustá a stéblo zlatý klas, a celot dívčí ústa a ňadro píseň zas!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

203. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jihočeské krajinky. (Adolf Heyduk)
  2. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  3. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  4. Znělky Šumavské. (Adolf Heyduk)
  5. BRAČEK – PTÁČEK. (Adolf Heyduk)
  6. BĚLA (Adolf Heyduk)
  7. Polední klid. (Adolf Heyduk)
  8. Podzim. (Adolf Heyduk)
  9. Milý den. (Adolf Heyduk)
  10. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)