Až do houštin temnošera

Adolf Heyduk

Až do houštin temnošera letí z dálky zvonů hlas, poledne už, ticho všade, a do ňader hloub se krade netušená radosť zas. Napoj se, o srdce moje, milých tonů souzvukem, napoj se, a před svým skonem hlahol jasným jitřním zvonem písně v milou rodnou zem.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

417. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  2. OKNA VEČER. (Adolf Brabec)
  3. U DIVADLA V MEININGÁCH. (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. Zvony. (Rudolf Richard Hofmeister)
  5. Labuť. (Siegfried Kapper)
  6. Odměna. (Adolf Heyduk)
  7. POHÁDKA (Alfons Breska)
  8. Po klekání. (Augustin Eugen Mužík)
  9. TICHOUNCE, ZTICHA. (Josef Václav Sládek)
  10. PROZPĚVEM. (Čechoslav Ostravický)