Zahrádka Boží.

Vilém Ambrož

Znám já zahrádečku plnou krásných květů, ji bych nezaměnil za cenu všech světů. Bůh ji vypěstoval v srdci zbožných dítek, vlastní rukou vsadil mnohý vonný kvítek. Mezi všemi květy jeden krásou slyne, z něho mocným proudem sladká vůně plyne. Hlavinku svou něžnou toužně k nebi vznáší, stkvoucí jeho bělosť hříchu temno plaší. Božský zahradníček na kvítka se dívá, milosti své rosou všechny pozalívá. A ta kvítka milá jsoutě kvítka ctností, ze všech nejvzácnější: Lilie nevinnosti!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

408. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ. (Sigismund Bouška)
  2. Nenahraditelná ztráta. (Vojtěch Lešetický)
  3. Karafiát. (Augustin Eugen Mužík)
  4. Z jarního výsluní. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  5. O DUŠIČKÁCH. (Adolf Heyduk)
  6. *   Za verše ty mi na památku dej, (Otakar Auředníček)
  7. Milujícího přání. (Josef Wenzig)
  8. IV. Rozmilé dítko, (Adolf Heyduk)
  9. XXXVII. Pannám. (František Matouš Klácel)
  10. LILIE. (Josef Lukavský)