Touha po domově.

Adolf Heyduk

Jako bludná labuť v lesa šeru teskně volá, touží po jezeru, tak i děvče v cizích lidí krovu teskně volá, touží po domovu. Po domovu, po březovém háji, po slunéčku duše, srdce máji, po zpěvánek křišťálových zřídlech, po radosti červánkových křídlech. Po veselých děvčat čilém kruhu, po přástkách a milém v poli druhu, po zeleném v lese tichém koutu, po dvou mladých srdcí sladkém poutu.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

176. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. UČENÍCI. (Adolf Heyduk)
  2. báseň bez názvu (Rudolf Pokorný)
  3. RŮŽE POVÁŽSKÁ. (Adolf Heyduk)
  4. MORAVĚ. (Karel Václav Rais)
  5. LÍPA. (František Odvalil)
  6. Místo klekání. (Adolf Heyduk)
  7. Mrak se choulí víc a více... (Adolf Heyduk)
  8. Bystřická krajinka. (Adolf Heyduk)
  9. Krakonoš. (Rudolf Pokorný)
  10. II. (Rudolf Pokorný)