Prosba k slunci.

Adolf Heyduk

Slunečko mé, víš-li, proč tě hledám? U tebe jak u matičky sedám; mile mi tvá láska v srdce září, tebou růžičky mi kvetou v tváři. Plno teploty jsi, plno zlata jako matičky mé duše svatá; ze slz diamanty v líčku tvoříš, usmíváš se – ale nehovoříš! Nehovoříš jako ona prve; zhasl živý oheň její krve; tvůj co den se rumění a nítí... probuď ji, vrať oběma nám žití! Probuď ji a šťastny učiň obě; jenom my dvě hodíme se k sobě; bez ní smutna vstříc jdu samým bědám... Slunečko mé, proto tebe hledám!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

307. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ach proč pláčeš. (František Chládek)
  2. Z jarního výsluní. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  3. Dívčin stesk. (Berta Mühlsteinová)
  4. 18. Tys čistou jako rosa ta, (Josef Kuchař)
  5. Změna. (Josef Jaroslav Langer)
  6. LOUČENÍ PRO CHUDOBU. (Václav Jaromír Picek)
  7. Za Jarmilkou. (Adolf Heyduk)
  8. Růže polední. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  9. Milujícího přání. (Josef Wenzig)
  10. LILIE. (Josef Lukavský)