Na potulky!

Adolf Heyduk

Modrooký jara den po nivách se honí, zlatou hlavu do oken Vesna ke mně kloní: „Neotálej, kyne čas, zanech chladné knihy, mníš, že moudrost roste as z hojné čela rýhy? Jdu! Jak když se žal a smích v lidské duši sloučí, tak je zemi: vzdychá jih, písně zpívá boučí; ptačím zvukem pln je vzduch, nebe zrovna zvoní; zlatým blyšťkem pokryt luh, z dálky lesy voní. Topole se výše pnou, jivám houstne proutí, zkvetlou rukou nade mnou štěp mi žehná k pouti; sluncem v ňadra teče lék, srdce křídly třepá a kytičkou fialek vábí niva lepá. Na potulky kyne čas; nebe-li se hloubí, cit s myšlenkou zas a zas rád se v písni snoubí; nuže za mnou, neváhej, šťastným kdo chceš býti; vil a písní jarní rej hyne dřív než kvítí!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

93. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SLOKY. (František Kvapil)
  2. Jaro v zimě. (Adolf Heyduk)
  3. Družky duše. (Adolf Heyduk)
  4. Pták lyrik. (Adolf Heyduk)
  5. XVII. Sestár jsem, vím, (Adolf Heyduk)
  6. Divné dojmy. (Adolf Heyduk)
  7. Jsem Čech. (Adolf Heyduk)
  8. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  9. Když zvony zní a zvonky kvetou. (Adolf Heyduk)
  10. V mechu. (Adolf Heyduk)