Po dešti.

Adolf Heyduk

Je po dešti a zperlena je niva a zdobou křišťálnou se pyšní luh, hle, duhu, pás svůj, opjala si Živa, již zulíbati touží jara bůh. – Ó, jaký ruch a ševel kolem všude, les zpěvných ptáků – myšlenek – je pln, co v zem je hozeno, zas klíčit bude a promění se v moře zlatých vln. A v moři tom se drobnou perlou stane ves lidu ubohého dumný stesk, jenž netušeně v černé brázdy kane, až zazní ptačím zpěvem s nebe desk. Pak zkvete krása na poli i stráni a slunce uhostí se na ladech, a pohádkou zas bude umírání a zvučnou písní těžký prsou vzdech.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
v této básni jsme nalezli 1 osobu; je označena takto

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

337. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  2. Prchající písně. (Adolf Heyduk)
  3. BRAČEK – PTÁČEK. (Adolf Heyduk)
  4. Hymnus jeseně. (Alois Škampa)
  5. U roháče. (Adolf Heyduk)
  6. Jihočeské krajinky. (Adolf Heyduk)
  7. VI. Slyš! cvrček ozývá se od moruše (Rudolf Pokorný)
  8. Nač žalovat? (Adolf Heyduk)
  9. PROSLOV. (Adolf Heyduk)
  10. Družky duše. (Adolf Heyduk)