Na zvonici.

Adolf Heyduk

V pohorské vesničky jsem vešel chrám(J5m) a na věž vystoup jsem jak čivám(J5m) bych z klenby oken pošil se krajem(J5f) chci zhlednouti jak kol vše se daří(J5f) a stavby věk a zvučných zvo stáří(J5f) jichž hlásným zvukem zvolna k hrobu zrajem(J5f) Vše pusto žel a z hluboka jsem vzdech(J5m) když zpuchřelých jsem kráčel po schodech(J5m) lid pros děl že na zvonici straší(J5f) snad starce zvoka když den se klo(J5f) stesk ži blud v těch se místech ho(J5f) či kavky snad a rorejso plaší(J5f) Na sta ži zvo tré jsem zhled(J5m) jak otec se synem a s vnukem děd(J5m) blíž sebe klid upouny stály(J5f) i zdálo se že v podzimkovém vzduchu(J5f) pláč jejich tichý zazní mi v uchu(J5f) a mře a hyne tlumen šírou (J5f) Leč děd nezněl ňádrem puk byl(J5m) pták v hůře k srdci hnízdo přilepil(J5m) a z něho zkázku štěbotal mi svíží(J5f) Ty divíš se Zde časy trávím drahné(J5f) hoch rukou na mláďata nedosáhne(J5f) a sta kostelník jim neublíží(J5f) Hlas toho zvonu viď to div zjev(J5m) již dávno přešel v rodu ho zpěv(J5m) sem v páru jdem a sbory nazpět vedem(J5f) a při svém jarním po kraji letu(J5f) vše po krůjích rozšíme světu(J5f) co zvon kdys prozpěvoval v čase šedém(J5f) Kéž s tvo pís kdy ta tak(J5m) květ ji aspoň je ne li pták(J5m) to přál bych ti můj zaduma druhu(J5f) z hloubky vzdechl jsem a vzdech ten v chladu(J5f) slil v kapky se by čas listopadu(J5f) a rosou byly hřbitovmu luhu(J5f)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 6
Celkem veršů: 36
Jamb: 36 (100 %)