Doslov.

Adolf Heyduk

Žeň toulek mých; květ pestrý slunných chvil! – Zas vracím se, kam píseň má se stulí? hle,veselí i žal jsem v kytku svil, ó kéž byste ji k srdci přivinuli! vždyť má i zkvetlý šípek vonný dech, proč duše stesk by neměl písně míti? jsouť jásot, smích i výkřik, pláč i vzdech, jen časné květy prchavého žití. Kdo v životě jich více natrhal, víc s jinými též sdíleti jich může, já po cestách, co zkvetlo, darem dal, kdo šťastnější, ať stolisté dá růže; ať snese květné divy z končin všech, já blažen umru, mír a radost v tváři, nechť květ můj zvadne vlasti na stupnech, až druh ji slávou ověnčí a září.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

213. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. IMMORTELLY. (Emanuel z Čenkova)
  2. Rád lahodnou bych píseň zpíval. (Adolf Heyduk)
  3. Epilog. (Antonín Klášterský)
  4. Mé písně. (Josef Kuchař)
  5. Z perlové šňůrky. (Václav Šolc)
  6. UŽ DÁVNO... (Bohuslav Květ)
  7. Vzhůru peruti mých písní, (Adolf Heyduk)
  8. Jednu kytku... (Růžena Jesenská)
  9. III. O blažený ten lásky zašlý čas při Tobě (Václav Šolc)
  10. BEZ PÍSNÍ. (Adolf Brabec)